Program

5 dní koncertů, přednášek, jam sessions a kurzů.

PSF 2014 je největším festivalem japonské a soudobé hudby mimo Japonsko.

Zakupte si přenosnou permanentku na všechny akce festivalu za 500 Kč. Všechny lístky k dostání v místě konání festivalu 22.-26.08. 2014.

22 / 08

16.00 Open Mic a piknik na Kampě

Setkání ctitelů japonské kultury. Zazní flétny shakuhachi, zalesknou se japonské meče a v šumu větru se ztratí slova haiku.
Open-mic koncert studentů i učitelů hry na shakuhachi. Pan Nakagawa, Jakub Zeman a jejich přátelé představí umění japonského meče a české haiku.
K tomu čaj, saláty a kdo co přinese. Budeme se těšit.

18.00 Registrace účastníků kurzů

20.00 Zahajovací koncert: Crossing the Boundaries,  VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ
Zahajovací koncert představí současnou hudbu pro shakuhachi, živou elektroniku a tanec.
Vystoupí umělci: The Magic Carpathians (electro-acoustic) Christopher Yohmei Blasdel (shakuhachi), Vlastislav Matoušek (shakuhachi), Jim Franklin (shakuhachi), František Týmal (AV performance)

Poslední koncert Slovenské filharmonie, František Týmal
AV performance, 20'
Filmová promítačka jako hudební nástroj. Nalezené 16mm pásy. Chlornan sodný.

Songs from the Lake No.6 ('Spiral Eddies'), Jim Franklin
shakuhachi a live electronics, 7'

24 / 08

17:00 – 18:00 KONCERT: Klasická indická hudba 100 Kč
Slavný sitarista Amit Chatterjee představí klasickou hudbu z Hindustánu.
Amit Chatterjee (surbahar, sitár a zpěv), Jan Dvořák (tampura)

Rága Bhimpalashree, surbahar a vokální tanpura
Rága Bhimpalashree (známá též jako Bhimpalasi) vyjadřuje elementární energii odpoledne tak, jak ji lze cítit v   čisté, civilizací neposkvrněné přírodě. Na rozdíl od obdobné ragy Kafi se prvky Bhimpalashree neobjevují v lidové a  zábavní hudbě. Její ráz je velmi důstojný a disponuje jógickou silou. Nejedná se tedy o relaxační hudbu.
Rága bude představena v tradiční formě Indické klasické hudby, t.j. začíná pomalým Alapem, v němž lze nejlépe vystihnout zmíněné energie , následně Jor v pomalém pulsu, a završení rychlejší, mocnou Jhallou.
Většina skladby  je improvizovaná, avšak v přísných mezích fundamentální energie a poselství rágy. To je možné jen díky dokonalé znalosti pravidel rágy, mistrovskému ovládnutí nástroje a přímému spojení se zdrojem rágy a hudby jako takové.

Raag Mishra Pilu (Rágamala), sitár a instrumentální tanpura
Kafi je základnou pro řadu odpoledních rág. Raga Pilu je jejím významnou odnoží. Zatímco Bhimpalashree je ve své přirozemnosti velmi důstojná a jógická, Pilu může být zároveň meditativní i zábavní. Jejích hudebních prvků se proto používá ve zpola klasické formě, do níž spadá jak thumri a dadra, tak i mnoho lidových a umělých písní a skladeb. Její nálada vyjadřuje „vznešené, byť zlomené srdce“, s prvky osamocenosti, přesto však plné lásky a naděje. Na rozdíl od Bhimpalasree se  Pilu více zaměřuje na člověka, promlouvá o jeho vnitřních pocitech a prožitcích ve světě mezilidských vztahů a o touze po návratu Domů.
Mishra je volnější hudební formou, jež využívá spontání tvořivosti interpreta, který čerpá ze širšího pole rág této odpolední skupiny. Ragamala znamená doslova věnec upletený z různých rág. I přes výraznou identitu Pilu poskytuje hráčům značnou svobodu pohybu, čímž umožňuje řetězení jednotlivých rág stejné nebo příbuzných skupin. Podobné je to i u jazzové improvizace “na téma“. Mishra a Ragamala však vždy zprostředkovává jakési sdělení, většinou spirituelního charakteru.

Bhajan
Tradiční forma indické náboženské písně

Hudební nástroje:
1)    Surbahar – taktéž znám jako basový sitár, je navržen tak, aby vytvářel hluboké zvuky , podobně jako starodávný duchovní nástroj Rudra Veena.
Přestože v mnohém připomíná sitár (stavbou, stylem hraní atd.), Surbahar dodává hudebnímu projevu vážnou a meditativní, avšak silnou atmosféru. Nehodí se pro zábavní hudbu a proto již téměř zanikl.
2)    Sitár – nejzmámější indický hudební nástroj, je mnohoúčelový, hodí se jak pro čistě duchovní tak zábavní hudbu.
3)    Tanpura – strunný nástroj užívaný napříč žánry indické klasické hudby jako doprovod. Vytváří stabilní harmonické zvukové pole, v němž sólové nástroje a/nebo vokály vedou melodie.

18:30 – 19:30 LISTENING SESSION: Odkaz Y. Hozana ZDARMA
Profesor Mitsuru Saito z Yamaguchi University bude rozebírat vliv Yamamoto Hozana, nedávno zesnulého Národního žijícího pokladu, který byl průkopníkem hudební spolupráce mezi shakuhachi a hudbou nástroji různých kultur. Jedna z hlavních přednášek konference PSF 14.

20:00 – 22:30 KONCERT: Vize Yamamoto Hozana 150/100 Kč
Fujiwara Dozan, Amit Chatterjee, Suizan Lagrost, Christopher Yohmei Blasdel, Naoko Kikuchi, Seizan Osako, Antonio Enzan Olías

Improvizace - shakuhachi a sitar
Fujiwara Dozan, Amit Chatterjee

Take, Yamamoto Hozan
Fujiwara Dozan, Christopher Yohmei Blasdel
Tento slavný duet dvou skakuhachi byl veřejnosti představen poprvé roku 1970. Je rozdělen do tří částí, přičemž každá část nese název jiného typu bambusu rostoucího v Japonsku. První věta „Mousouchiku“ je pomalá a majestátní, stejně jako impozantní stvol bambusu Mousouchiku, který krášlí japonské lesy. Druhá věta „Wakatake“ odvozuje své jméno od mladých bambusových výhonků, plných životní energie a schopných vyrůst několik centimetrů denně. Třetí věta „Hoteichiku“ odkazuje k bambusu s ojedinělými uzlovými vzory. Je pojmenován po jednom ze sedmi šťastných bohů z japonské mytologie. Tento druh bambusu je hladký, silný a užívá se k výrobě rybářských prutů a holí.

Ichikotsu
Suizan Lagrost, Naoko Kikuchi
Po skončení druhé světové války se japonská tradiční hudba po vzoru západu do značné míry přeorientovala na velké koncertní sály. Aby byla zesílena jejich zvučnost, musely nástroje projít mnohými změnami, ať už se jednalo o těla nástroje, nové kvalitnější materiály na výrobu strun, nebo kobylky na koto. Tuto skladbu, jež je po vzoru západní hudební tradice dělena do vět, zkomponoval roku 1966 Yamamoto Houzan, jeden z velkých poválečných mistrů hry na shakuhachi. Díky dokonalé znalosti shakuhachi a koto dokázal v kompozici odkrýt všechny podmanivé stránky hry na tyto nástroje. Ichikotsu znamená „komorní D“.

Inyo'ku
Fujiwara Dozan, Suizan Lagrost, Seizan Osako, Antonio Enzan Olías

Tsuido
Suizan Lagrost, Antonio Enzan Olías
Tsuidô znamená „dvojice v pohybu“. Tato skladba zkomponovaná roku 1971 je další ukázkou z rozsáhlé tvorby virtuózního mistra Yamamoto Hôzana. Vyznačuje se čilým a veselým stylem ve stupnici G moll. Prostřední věta využívá frygického modu, s předznamenáním tří b. Třetí a poslední věta je hrána v rychlém tří dobém taktu.

Tori no Yôni
Naoko Kikuchi
Tuto oblíbenou skladbu zkomponoval roku 1985 hudební skladatel a hráč na koto Sawai Tadao. V překladu její název zní „Jako pták“ a opravdu, svým hudebním rozpětím připomíná velkého majestátního dravce plachtícího oblohou. Skladba se vyznačuje komplikovanými rytmy, podmanivými melodiemi a promyšlenými hudebními postupy. Sawai Tadao byl blízkým přítelem a spolupracovníkem Yamamota Hôzana.

22:30 – 23:30 KONCERT: Jazz Jam Session, VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ
Hráči na shakuhachi se setkají s českými muzikantkami, Anežkou Matouškovou (hlas) a Klárou Pudlákovou (baskytara), na poli jazzu a improvizované hudby.

25 / 08

17:00 – 18:00 KONCERT: Itchoken Shakuhachi
Dietmar Ippu Herriger
Duchovní hudba chrámu Itchoken, jednoho z posledních míst, kde hra na shakuhachi je stále součástí formální duchovní praxe. Skladby přednese kaiden chrámu Itchoken Dietmar Ippu Herriger.

18:30 – 19:30 LISTENING SESSION s Ericem Rosenzveigem
Spojení – uslyšíme rozmanité hudební směry, které spojují nezvyklé souvislosti, migrace, vlivy a příměsi folklóru, avantgardy, rock n rollu, soudobé klasiky; východu a západu, severu a jihu; elektriky, elektroniky a akustické hudby; experimentu a hluboce zakořeněné tradice; Indonésie, Laosu, Mauritánie, Maroka, Brazílie, USA, Japonska, Konga, Jižní Afriky, Itálie, Francie a dalších…

20:00 – 22:30 KONCERT: Vnitřní krajiny, současné mýty 150/100 Kč

ZeN, Martin Klusák
pro shakuhachi, smyčce a live electronics. Světová premiéra.
Nula, nekonečno, jedna... ticho, šum, tón…
Tak jako Santiniho půdorysy svou centrickou geometrií němě vzhlíží k Boží dokonalosti, i hlavní konstrukce skladby ZeN je přesným přepočtem matematických procesů, jejichž tvary rostou z nuly, dotýkají se nekonečna a opět do nuly padají. Z tohoto neochvějného, matematicky daného základu vystupuje člověk a jeho nedokonalá, ale pestrobarevná individualita.
Vystupující umělci: Jim Franklin (shakuhachi), Christopher Yohmei Blasdel (shakuhachi), Naoko Kikuchi (koto), Vlastislav Matoušek (shakuhachi)

Kan'otsu, Yamamoto Hôzan
Fujiwara Dozan

Silent/Listen 1, John Palmer
Světová premiéra, 2014. 8'
Vytupující umělci: Jim Franklin (shakuhachi), Suizan Lagrost (shakuhachi)
Silent/listen je novou sérií duet určených pro stejné nástroje. Jak napovídá název, s každou skladbou se s ohledem na svéráznost hudebního projevu každého nástroje chystám prozkoumat, v jakém vztahu je ticho k pozornému naslouchání.
Zaměření všech silent/listen skladeb je do velké míry spřízněno s japonským vnímáním „ma“, jež ticho vystihuje jako prazdroj zvuku, spíše než jako jeho nepřítomnost. Začínaje v „ma“ jakožto vnitřním prostoru slyšení, jsou hudebníky znovuobjevovány osobité metody hry na nástroj.
Silent/listen 1 je určen pro dvě shakuhachi a odhaluje rozmanitost konkrétních technik, jakými je například kmitot a trylek podle osnov japonské tradice honkyoku. Vystoupení by se mělo podobat zenové meditaci.
Silent/listen 1 byla sepsán v květnu 2014 jako hudební dar pro Jima Franklina a Jean-Françoise Lagrosta.

Sono no Aki, Kikuoka Kengyō, Yaezaki Kengyō
Gunnar Jinmei Linder, Naoko Kikuchi
Tato skladba je jedním z mistrovských děl kjótského stylu tegoto-mono a byla zkomponována Kikuokou Kengyōnem (1791–1847) pro zpěv a Shamisen. Hlas pro koto připojilke skladbě Yaezaki Kengyō (1776–1848). Společné dílo slavilo premiéru roku 1842. Autorem písňového textu je Kōrakuen Shimeikyo (Mitsui Jirōuemon Takahide).
Děj skladby se odehrává v Šimabaře, kjótské zábavní čtvrti. Přesněji v zahradě jednoho vykřičeného domu, kde konkubíny baví své hosty (age-ya).
Píseň je souhrnem milostných vyznání, klasické literatury a historických postav, k nimž odkazuje prostřednictvím jmen rostlin a květin v zahradě. V poslední větě se píše: „V ranním vánku než naděje se ráno/není i obloha cítit/vůní sedmi bylin podzimu?“ Verše se dají vykládat jako odloučení (příchod a odchod větru) od prchlivého milence (vůně, prodlévající city) v časných ranních hodinách. Běžný čas, kdy se milenci loučili, byl kolem čtvrté hodiny ranní, kdy v chrámech odbíjeli zvony. Na cestě domů ještě halila chodce tma, která je zároveň kryla před zvídavýma očima.

Songs from the Lake No. 2 ('Ripples', 2014 version), Jim Franklin
shakuhachi, theremin a live electronics. '8

Tančící Phlogiston, pro sólovou Shakuhachi, Daryl Jamieson
Christopher Yohmei Blasdel
Toto dílo představil veřejnosti anglický hráč na shakuhachi Joe Browning roku 2009. Chybí zde jakýkoli základní rytmus, tempo se volně řídí údery hudebníkova srdce a jeho dechem. Tato skladba je charakteristická použitím jemných mikrotónů a nestálých výšek, a okamžiky ticha prokládaných zvukem. Tančící Phlogiston („phlogiston“ se nazývá substance, o které chemici v osmnáctém století prohlašovali, že existuje ve všech hořlavých látkách) může být nahlížen jako sousled krátkých skladeb; suita dále nerozvinutých motivů. Skladatel v díle zhudebnil vlastní haiku: V očích kočičích/vidím odraz/ tančícího phlogistona.

Kaze no Uta, Tadao
Antonio Enzan Olías, Naoko Kikuchi
Kaze no Uta (1970)  znamená píseň větru. Tato skladba představuje esenci a energii větru, kdy se shakuhachi a koto snaží napodobit jeho zvuky a docha.

22:30 – 23:00 KONCERT: Schola Specialis Familiae, VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ
Raná polyfonie z českých pramenů (Codex Franus, Codex Specialnik, Jistebnice Cancional etc.)

26 / 08

17:00 – 18:00 KONCERT: Matiné s shakuhachi: poznejte nové hráče, VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ
Představujeme nové zajímavé hráče na odpoledním koncertě tradiční a moderní hudby pro shakuhachi.

Kyle Kamal Helou

Sôkaku Reibo
Wolfgang Fuyugen Hessler
Sôkaku znamená "hnízdo jeřábů". Tato skladba je jednou z těch, které se nehrají v duchovním kontextu (Kinko-Ryû). Je tvořena dvanácti částmi, a každá z nich je zaměřena na jinou techniku hry na flétnu shakuhachi - například korokoro (dvojitý trilek), nebo tamane (nasazení třesoucím se jazykem).

Seizan Osako

Marek Matvija

Jose Danza

20:00 – 22:00 KONCERT: Studentský koncert: noví přátelé, VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ
Výběr ze skladeb vyučovaných v rámci festivalových kurzů, které zahrají jejich učitelé a studenti.

 

23 / 08

17:00 – 18:00 KONCERT: Fujara & Shakuhachi 100 Kč
Dušan Holík & Antonio Enzan Olías

18:30 – 19:30 LISTENING SESSION: Včelí symfonie a atlas mraků
Zvuky skutečného světa jako inspirace a materiál dnešních tvůrců. Katalog stromů, oblakologie pro violoncello, dvojzpěv včelího a lidského společenství: představujeme tvůrce z londýnského vydavatelství Touch, které už třicet let sleduje hudbu, jež má vztah k organickému světu.

20:00 – 22:30 KONCERT: Zen: Ticho a zvuk 150/100 Kč
Duchovní hudba mnichů komuso rozezní koncertní síň 25. srpna. Na koncertu se představí mnoho významných hráčů různých historických linií, aby vás vzali na cestu do sebe sama.
Vystupující hráči: Fujiwara Dôzan, Christopher Yohmei Blasdel, Gunnar Jinmei Linder, Vlastislav Matoušek, Dietmar Ipu Herriger a Jim Franklin
Dozvěďte se více o mniších Komuso and jejich hudbě.

Kôgetsu-Chô (Tozan Style Honkyoku)
Fujiwara Dôzan
Kôgetsu-Chô (1904) je dílo Nakaa Tozana, zakladatele školy hry na shakuhachi Tozan. Název odkazuje k měsíčnímu žalozpěvu, a předpokládá se, že Nakao Tazan tuto skladbu složil, když pozoroval podzimní měsíc. Skladba sestává ze tří vět, přičemž první a druhá věta se odvíjí ve volném metru, zatímco metrorytmické uspořádání věty třetí je pevně dáno. Volně komponované části jsou reminiscencí na starodávný způsob hry na shakuhachi honkyoku.

Akita Sugagaki
Gunnar Jinmei Linder
Na základě spisů Kurosawy Kinkona III., souhrnně nazývaných Kinko Techō, a jiných dokladů z téže doby lze předpokládat, že tato skladba byla zaznamenána mnichem Baiō z chrámu Kokū-zan Fūtai-ji (zkráceně Fūtai-ken) v prefektuře Akita a byla zařazena do sbírky Kinko-ryū honkyoku Kurosawou Kinkonem I. Chrám byl v roce 1710 uzavřen kvůli podezření, že za jeho zdmi byla ukrývána hledaná osoba. Kinko I. se narodil toho samého roku, a proto se dílu nemohl naučit na jeho půdě. Je mnohem pravděpodobnější, že se setkal s Baiōem během jeho cest po Japonsku.
Tato skladba se dělí na tři části: první a poslední zůstávají věrny příznačnému stylu školy Kinko, zatímco prostřední část nazývaná Sugagaki se vyznačuje mnohem rytmičtějším pojetím s rozeznatelnou dobou a jemným zdobením. Sugagaki je hudební termín, který je podle všeho převzat z dvorské hudby gagaku. Slouží k označení pevně daného rytmického vzorce ve hře na koto a shamisen. Tato část mohla být ovlivněna místní lidovou hudbou, ovšem není jisté, zda tomu tak skutečně bylo. Podle Yamaguchi Gorōna bylo slovo sugagaki užíváno k označení druhu etud ve hře na hitoyogiri.

Sagariha no Kyoku
Christopher Yohmei Blasdel
Zatímco je většina skladeb honkyoku školy Kinko hrána v pomalém, rozpínajícím se rytmu, Sagari Ha no Kyoku je nezvyklá právě tím, že si zachovává rytmus zřetelně odlišný. Podle některých badatelů je tento druh rytmu (nori) vzpomínkou na starodávnou kjótskou festivalovou hudbu. Ale ať už je pravda jakákoli, mírným pravidelným rytmem a drobným zdobením je zdárně vyjádřena krása podzimního padajícího listí.
Ve spisech Kurosawy Kinkona III. (Kinko Techô) se dočteme, že tato skladba byla zaznamenána Matsuyamou Koem z chrámu Myôan-ji v Kjótu. Existují také stejně označované skladby „Sagariha“, jež jsou psány jinými znaky a žánrově odlišeny pro hru na hitoyogiri či hudební soubor hayashi divadla No a Kabuki. Jejich vztah ke skladbě Sagariha pro shakuhachi ale zůstává nejasný.

Sokkan
Jim Franklin

22:30 – 23:30 KONCERT: Elektroakustický jam, VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ
Matouš Hejl, Marek Matvija, Dietmar Herriger et al.